Síla (ne)omluvy aneb Jak jsem přestal nakupovat v Tesco

Včera (tedy 16. června 2014) se mi dostalo zkušenosti, kterou jsem opravdu nečekal. V obchodě mě prohledávali jako zloděje, a to doslova.

Abych všechno uvedl na pravou míru, musím popsat i svůj nákup, je to totiž důležité. Kolem poledne jsem si šel do pobočky Tesco v OC Nový Smíchov koupit jídlo. Kromě jiného jsem si pak chtěl koupit i grilované kuře a tím vyřešit oběd. Šel jsem tedy k "bufetu", který je součástí obchodu. Jelikož některé věci, které ten bufet nabízí člověk může sníst na místě, platí se přímo tam (je tam zvláštní pokladna). Já si to kuře ale chtěl odnést a sníst doma, obsluha mi ho tedy zdvořile zabalila. Zaplatil jsem, kuře strčil do košíku a poodešel, abych nepřekážel těm, kteří čekali za mnou. Vzápětí mi ale došlo, že to kuře by asi bylo lepší strčit do tašky, abych nemusel vysvětlovat pokladní, že už to mám zaplacené. Přendal jsem tedy kuře z košíku do tašky a to byla nejspíš velká chyba.

Poté co můj nevelký nákup zpracovala velmi milá pokladní se na mě totiž vyřítil "securiťák". V tu chvíli mi došlo, že moje "předčasné uklizení" kuřete mohlo na kameře vypadat jako pokus o krádež, rozhodl jsem se tedy nedělat scénu (kterou bych určitě v případě neodůvodnitelné kontroly udělal). Po tom co následovalo, mě pak tohle rozhodnutí velmi mrzelo...

"Můžete mi ukázat účtenku a vyndat obsah vaší tašky?"

"Dobrý den, ano, můžu. Tady je to kuře, kvůli kterému mě asi kontrolujete a extra účtenka od něj."

Bez reakce. Evidentně trval na tom, abych vyndal úplně všechno na odkládací prostor u pokladen, které normálně fungovaly, tudíž na všechno koukali ostatní zákazníci. Ptal jsem se ho, proč mě tedy jinak kontroluje. "Dostal jsem příkaz." Bylo na něm vidět, že jsem mu zkazil radost, šel evidentně na jistotu a těšil se, jak si povodí dalšího zloděje.

Už trochu vytočeně jsem tedy vyskládal tašku na pultík a čekal, než to zkontroluje. Když se samozřejmě nakonec ukázalo, že jsem nic neukradl, pronesl jen: "V pořádku" a odešel. A to byla ta věc, kvůli které si v Tesco už nekoupím ani rohlík.

Dokážu pochopit, že moje chování mohlo vyvolat dojem něčeho nekalého, dokážu pochopit, že mě chtějí prohledat. Co ale pochopit nedokážu je ten způsob.

Za prvé, proč jsem tohle všechno musel podstupovat před ostatními zákazníky? Bylo tam minimálně 20 lidí, kteří teď o mně mohou mít dojem, že jsem zloděj, a celá situace byla dost nepříjemná  (musím poděkovat jedné ze zákaznic, že po konci této procedury také vyjádřila svoje rozhořčení nad jejím průběhem). Proč prostě diskrétně nepožádat o vysvětlení někde v soukromí?

Nejvíc mě ale zklamalo chování toho pracovníka ostrahy. Nepozdravil ani se nerozloučil, nepoprosil ani nepoděkoval a co je nejdůležitější, neuznal chybu a neomluvil se. Kdyby se byl omluvil, všechno tohle bych přešel jako malé nedorozumění. Takhle to ale ukázalo, jak řetězci záleží na zákazníkovi. Možná jsem přecitlivělý, ale tohle je pro mě naprosto nepřijatelné. Neschopnost uznat chybu a omluvit se pro mě tak zásadní nedostatek, že do toho obchodu už prostě nikdy nepůjdu. Ano, je to selhání jednoho člověka, ale ať se na mě nikdo nezlobí, tohle by si měl zaměstnavatel hlídat.

Poměrně ironicky pak působil článek, který jsem četl cestou z obchodu, o tom, jak jsou lidé v Japonsku k sobě navzájem ohleduplní a zdvořilí a že "slušnost je jako silně nakažlivý virus". Pán z ostrahy byl totiž určitě očkovaný.